Místní rodák Johann Niebler oslovil vedení obce s docela konkrétní představou: žulový kříž má být 140 cm vysoký a pod nápisem v českém a německém jazyce mají být vyryta jména všech obyvatel Dobronína a okolí, kteří padli za oběť poválečnému etnickému násilí. Svoje místo ať pomník najde na obecním hřbitově.
Zastupitelstvo obce v čele se starostou RSDr. Vlachem (KSČM) však záměru brání všemi prostředky. Z únorového zasedání zastupitelstva obce nepřímo vyplynulo, že na hrob na místním hřbitově mají nárok jen jmenovitě identifikované ostatky. A vůbec, tak vysoký pomník na hřbitov ani umístit nelze, říká prý hřbitovní řád. V šestistránkovém dokumentu však o maximální výšce pomníků není jediné zmínky a nárok na poslední odpočinek přiznává všem ostatkům, které byly na území obce objeveny.
Zajímavý příspěv
ek do diskuze se mezitím udál na louce Budínka za obcí. Neznámý pachatel pokácel kříž, vztyčený v září minulého roku poté, co byl na tomto místě objeven hrob nejméně 13 lidí, podle všeho obyvatel obce německé národnosti, ubitých na sklonku války. Vandalský čin se udál 15. března, tedy ve výročí okupace druhé republiky nacisty, a za zmínku stojí také nálepka antifa.cz a vzkaz, který po sobě pachatel zanechal: „Vemte si zbytky těch fašounů do Německa a nezasviňujte nám s něma český hřbitov.“ Antifašismus par excellence, navíc odvážně anonymní.
Nelze podceňovat, jak hluboce zakořeněné je v české společnosti ono předmoderní chápání naší historie jako osudového boje Čecha proti Germánovi. Totalita či genocida přitom platí nejvýše za jeho průvodní jevy: obecná podstata například holocaustu se tu neřeší, byli to Němci, jen to je podstatné. Zatímco se historická věda od roku 1989 v tomto směru prudce vyvíjela, ve školních lavicích se dogmatům z dob Palackého nebezpečně daří.
Nález loga antifa.cz na zničeném kříži přitom napovídá, že by se mohlo jednat právě o pachatele na prahu dospělosti nebo nedaleko za ním. Kdo ještě věří, že generace vyrostlé do svobody překonají malost a komplexy svých rodičů? Ministr Dobeš, který cíleně obrací snahu bývalého vedení MŠMT o integraci menšin v opak, zatímco si za náměstka snaží prosadit ultrapravicového radikála, mnoho nadějí v tomto směru nevzbuzuje.
Rada obce Dobronína však vztyčení pomníku na místním hřbitově zastupitelstvu nakonec doporučila ke schválení. Jestli dobronínský antifašista se stejným nasazením brání Romy v Novém Bydžově či Brně proti skutečným nacistům, nevíme.
Tento článek vyšel 23. 3. 2011 na serveru www.spolecnaminulost.cz